První pomoc v oftalmologii aneb co dělat a co nedělat

Oko je po mozku nejsložitější biologickou strukturou v těle. Přes 80 % všech informací z okolního světa přijímáme přes naše oči a ztráta či poškození zrakových funkcí je značným narušením životního standardu.

Zásady první pomoci v oftalmologii přitom nejsou komplikované. Je dobré vědět s jakými příznaky se můžeme setkat a jak v jednotlivých případech, především u úrazů, postupovat. Někdy můžeme správným přístupem zachránit poraněnému opravdu mnoho.

Akutní oční problémy

Ječné a vlčí zrno

Ječné a vlčí zrno jsou často se vyskytující afekce. Jde v podstatě o malý zánět vznikající ucpáním mazových žlázek víček.

Potíže: prvním projevem je lokální bolestivost a malé zduření, většinou u okraje víčka

První pomoc: na postiženou část víčka dáme studený obklad a do oka indiferentní oční mast. V mnoha případech zánět samovolně ustoupí a obsah zrn se vyprázdní nebo zmizí.

Co nedělat: na ječné nebo vlčí zrno nesaháme, nemačkáme a nic z něj nevytlačujeme. Riskujeme vyvolání zánětu celého víčka. V případě hnisavé sekrece nebo opouzdření navštívíme očního lékaře.

Záněty spojivek

Příčinou akutních zánětů spojivek jsou bakterie, viry, ale setkáváme se i s alergickými reakcemi.

Potíže: typickým projevem je zčervenání oka. Pálení, řezání a slzení jsou doprovodné znaky zánětu, který většinou po pár dnech sám odezní. Někdy se ve spojivkovém vaku tvoří hnisavý sekret obou očí (bakteriální zánět). U alergických reakcí je přítomen vodnatý sekret a měkký, nebolestivý otok víček.

První pomoc: u infekčních zánětů můžeme pravidelně kapat indiferentní oční kapky a opatrně sterilní vatičkou vytírat nadbytečný hnisavý sekret ze spojivkového vaku. U alergických reakcí přikládáme na víčka studené obklady.

Co nedělat: minimálně se dotýkáme okolí očí a při aplikaci očních kapek (např. u dětí) dodržujeme zvýšená hygienická pravidla, mezi které patří mytí rukou, správná aplikace kapek a pozor na ručníky či osobní věci pacienta.

Bakteriální nebo virový zánět spojivek jsou často velice infekční a snadno se přenáší i na naše oči nebo oči celé rodiny. Dítě s akutním zánětem raději ponecháme doma, aby nenakazilo školní kolektiv.

Úrazy oka

Povrchová poranění oka a jeho okolí

Úrazy oka jsou poměrně časté a velmi pestré. Od různých až kuriozních mechanismů postihující vlastní oko i jeho okolí. Dopad na výsledné zrakové funkce závisí na stupni poškození především nitroočních struktur a kvalitě poskytnuté první pomoci.

V tomto kontextu jsou smutné úrazy očí u dětí. Není prostor na rozepisování se o důležitosti prevence úrazů, neustálé opakování a varování v této oblasti není na škodu.

Cizí tělísko v oku

Nejčastěji je lokalizováno pod horním víčkem. Jde většinou o smítko, kousek prachu, dřívko, osinu, malou mušku atd. Ale i přímo na rohovce oka mohou být zaseklé kousky kovu nebo dřeva (broušení kovu, sekání dřeva apod.).

Potíže: i to nejmenší tělísko působí vždy potíže. Typické je škrábání v oku, slzení a světloplachost.

První pomoc: pokud se jedná o malé tělísko pod víčkem (např.smítko) a jsme trochu šikovní, můžeme sterilní štětičkou nebo smotkem vaty tělísko z vnitřní strany víčka setřít. Úleva se dostaví téměř okamžitě.

Co nedělat: když je tělísko pevně přichycené, zvláště v rohovce oka – vidíme nečistotu jako černý puntík v oku, o nic se raději nepokoušíme a nic neodstraňujeme. Riskujeme zanést do oka infekci. Extrakce takového tělíska je prací odborného očního lékaře.

Poranění v okolí oka

Jedná se o různě velké tržné, řezné, bodné i zhmožděné ranky v oblasti obou víček, obočí či čela. Mechanismy jsou různé, od rvaček, dopravních nehod až po pracovní nebo sportovní úrazy, ale také třeba pokousání zvířetem. Obecně se kupodivu i velké rány se velmi dobře hojí.

Potíže: velmi časté je značné krvácení a otok víček. Pozor na to, že u větších poranění kolem oka může být i přítomen otřes mozku nebo poranění jiných orgánů. Takových zranění pamatujte při pádech z výšky nebo po dopravní nehodě.

První pomoc: zklidníme poraněného a nejlépe jej usadíme v polosedě. U malých ranek stačí dezinfekce okolí a její sterilní překrytí (případně ev. zajištění sterilními stripovými náplastmi). Můžeme opatrně chladit okolí rány a jemně omezit krvácení malou kompresí, např.čistým šátkem. U větších ran je již potřeba intervence lékaře (sešití rány). U všech těchto poranění se také orientačně podíváme, zda není poškozeno oko.

Co nedělat: na ránu ani d jejího okolí nesaháme a neaplikujeme do ní žádné masti ani kapky.

Poškození oka chemickými látkami

Poleptání oka je způsobeno kyselinami nebo louhy (zásady). Vídáme často při neopatrné manipulaci s vápnem či maltou. Louhy jsou pro oko horší, rychle pronikají do hloubky oka a někdy doslova „roztaví“ oční tkáně.

Potíže: můžeme vidět poleptanou kůži víček a bělavé zakalení ve spojivkovém vaku nebo bílou uniformní barvu oka. Bolest je většinou značná, postižený svírá víčka a oči jsou podrážděné.

První pomoc: u poleptání je první pomoc klíčová pro budoucí osud oka. Musíme jednat rychle, protože jde skutečně o minuty.

Snažíme se zředit škodlivinu v oku opakovaným (i prudkým) proudem vody. Po pečlivém výplachu musíme odstranit z oka zcela všechny zbytky vápna nebo malty. Oko sterilně překryjeme a rychle dostaneme postiženého k lékaři.

Co nedělat: nečekat, než dorazí záchranka nebo než dojedeme s pacientem do nemocnice. Po uplynutí určité doby chemická škodlivina poškodí oko nenávratně. Zvláště rohovka oka je ve velkém nebezpečí. Musíme jednat rychle a počínat si správně..

Hlídejme si naše oči

Oko je obecně považováno za nejdůležitější smyslový orgán. Nakonec i staré přísloví „hlídej si něco jako oko v hlavě“ vypovídá o ceně našich očí. Naši předkové to dobře věděli.

Právě proto bychom si měli vždy rozmyslet, co děláme, jak to děláme a hlavně, zbytečně neriskovat.

primář MUDR. Milan Odehnal, MBA