Syndrom suchého oka
Syndrom suchého oka je jedna z nejčastějších očních chorob. Způsobuje ho onemocnění slzného filmu, kdy dochází k poruše jeho kvality nebo kvantity. Projevuje se celou řadou příznaků, které pacientům přinášejí značný diskomfort a vedou tak ke snížení kvality života.
Slzný film je tvořen tenkou vrstvu slz na povrchu oka, na němž je mrkáním udržován a rovnoměrně roztírán. Aby slzný film vykonával správně svoji funkci, tj. chránil oční povrch, je zapotřebí, aby byla přítomna rovnováha všech jeho složek. Existuje mnoho příčin vzniku syndromu suchého oka. Mezi lokální faktory řadíme záněty okrajů víček, nošení kontaktních čoček, poruchy polohy a postavení víček nebo konzervanty obsažené v očních kapkách. Z celkových příčin se ve velké míře podílejí hormony, věk, systémová autoimunitní onemocnění a mnoho dalších. Vliv mají také faktory zevního prostředí, jako je práce v prašném nebo klimatizovaném prostředí. Častá je i kombinace několika vyvolávajících příčin.
Mezi nejčastější potíže, na které si pacienti stěžují, patří suchost nebo paradoxně zvýšené slzení, při němž ale slzy nemají správné složení a rychleji se tak odpařují. Dále pacienti zmiňují řezání, pálení, bolest, světloplachost, častější mrkání, někdy i zhoršené vidění. Typické je kolísání příznaků během dne.
Při vyšetření je kladen důraz na pečlivý rozhovor s pacientem, při kterém se ptáme na celková onemocnění, zda pacient užívá nějaké léky nebo oční kapky, jak dlouho potíže trvají, jestli jsou výraznější ráno nebo večer nebo zda je pacient nositelem kontaktních čoček. Následuje oční vyšetření na štěrbinové lampě, kde může být patrné začervenání oka či drobné povrchové změny očního povrchu. Vyšetření může být doplněné několika speciálními testy, které určí, zda je příčina potíží ve snížení množství slzného filmu nebo jeho složení. Zjištění příčiny potíží je základní prvkem k nastavení nejvíce vyhovující léčby.
Volba léčby se řídí příčinou syndromu suchého oka a jejím hlavním cílem je zmírnit diskomfort pacienta. Důležité je upozornit pacienta na rizikové faktory pocházející ze zevního prostředí. Doporučíme omezit pobývání v prašném nebo klimatizovaném prostředí či zkrátit dlouhou práci na počítači, pokud možno eliminovat nošení kontaktních čoček. Další základní součástí léčby je aplikace umělých slz (vždy je lepší volit preparáty bez konzervačních přísad), které obsahují různé složky, jako např. kyselinu hyaluronovou, lipidy a další, které mohou nahradit chybějící část slzného filmu. Podstatný vliv má i hygiena očních víček. V případě závažnějšího průběhu onemocnění je možné použít individuálně vyráběné oční kapky z vlastní krve nemocného (autologní sérum). Někdy lékař na základě klinického nálezu může doporučit lokální protizánětlivou léčbu kortikoidy, trvalé či dočasné uzávěry slzných bodů nebo mechanickou ochranu oka krycí kontaktní čočkou.
Syndrom suchého oka je multifaktoriální onemocnění, které snižuje kvalitu života pacienta a v neposlední řadě může mít i významný ekonomický dopad. Vždy je třeba podstoupit odborné vyšetření očním lékařem, který určí příčinu potíží a na základě toho nastaví správný léčebný postup a může tak předejít vzniku závažných očních komplikací.
