Krátkozrakost na své řešení stále čeká

Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila krátkozrakost mezi pět závažných očních onemocnění, na které se zaměřuje medicínský výzkum. Tento počin je opodstatněný, protože až 30 % dětské populace v ČR je postiženo nějakou formou krátkozrakosti a obdobný problém je u dospělých. 

Krátkozrakost patří mezi základní refrakční vady (spolu s dalekozrakostí a astigmatismem), které vznikají na základě nepoměru mezi délkou oka a jeho lomivosti. Nevyváženost těchto dvou faktorů je rozhodující pro výsledný počet dioptrií. U dioptrických vad dochází k chybě zobrazovacích schopností oka, kdy se okolní obrazy nepromítají přímo na sítnici, ale před sítnicí nebo za ní. Člověk s dioptrickou vadou nevidí jasně, protože není schopen správně zaostřit. 

Termín krátkozrakost neboli myopie je odvozen od řeckého „myein“, což v překladu znamená mhouřit oči nebo šilhat. Toho si všimli lékaři již ve starověku. I dnes krátkozraké pacienty lze poznat dle toho, že mhouří oči nebo i šilhají v úsilí zaostřit do dálky.

Je nutno zdůraznit, že dioptrické vady vznikají převážně na základě vrozené genetické informace a mají svůj začátek, vývoj i ukončení. Je to podobné jako je například predikovaná výška postavy, barva nebo kvalita vlasů apod. V životě člověka pak různé okolní vlivy na vývoj dioptrické vady nemají žádný zásadní význam. Z toho plyne, že změnit radikálně tyto vady, resp. jejich podstatu, může být dost obtížné.

Krátkozrakost vzniká za situace, kdy je oko příliš „dlouhé“ (tzv. předozadní osa oka) nebo má příliš velkou lomivost očních médií. Takový člověk vidí často až do stáří velmi dobře na blízko (nemusí totiž tolik zaostřovat), ale špatně na dálku. 

Krátkozrakost se dělí na lehkou (kolem 1 dioptrie) nebo středně těžkou (cca do hodnoty 4-5 dioptrií). Jen u malé skupiny dětí nebo dospělých se ale vyskytuje tzv. maligní (špatná) krátkozrakost, která progreduje, má vysoké dioptrické hodnoty, ale hlavně může mít závažné zdravotní důsledky jako je například riziko odchlípení sítnice.
U dětí se krátkozrakostí objevuje již během školního věku či kolem puberty. Děti nedonošené nebo neurologicky nemocné jsou postiženy více.

Jaké jsou současné možnosti korekce krátkozrakosti?

1. Brýle a kontaktní čočky jako optimální přístup

Základní a empiricky osvědčenou korekcí dioptrických vad, resp. krátkozrakosti, jsou brýle nebo kontaktní čočky. Tyto optické pomůcky v naprosté většině optimálně stabilizují tuto vadu, jsou bezpečné, kosmeticky velmi přijatelné a zaručují dobrou zrakovou ostrost. 

2. Ortokeratologie jako možnost léčby, ale ne pro děti

Tuto metodu používají především v Asii, kde je až 50 % incidence krátkozrakosti (to je více než dvojnásobek než v Evropě, resp. v ČR), proto většina výzkumů vychází právě z těchto zemí. Metoda spočívá v aplikaci tvrdých tzv. plnopropustných kontaktních čoček, které oplošťují rohovku oka, a to nejen její přední část, ale i periferii, kde se zdá, že je impuls k růstu oka a tedy krátkozrakosti. Tím tyto korekční pomůcky zabraňují růstu oka do délky a zmenšují nebo brání rozvoji krátkozrakosti. Čočky se nosí přes noc a ráno se vyjmou, nebo se nosí i několik týdnů nepřetržitě. Efekt je po čase zřetelný, nicméně stále dočasný.

Tato metoda je vhodná pro lehkou a střední krátkozrakost, ale pro děti není doporučována. Existuje zde riziko infekce oka, protože se čočky musí nosit trvale i přes noc, a navíc cena speciálních čoček je velmi vysoká. 

3. Farmakologie jako možná budoucnost, ale ne pro děti

Atropin je léčebný preparát, který lidé používali již ve starém Římě a dámy ve Versailles. Cílem aplikace byly široké zorničky, aby byly krásné a zajímavé. Ukázalo se však, že aplikace Atropinu snižuje krátkozrakost, resp. brzdí její vývoj. Tuto léčbu používají v asijských regionech. Atropin svým vedlejším účinkem způsobí rozšíření zorničky, čímž ochromí zaostřování, ale vede ke světloplachosti, alergii či rozostřenému vidění. 

Pirenzepin má stejné složení jako Atropin. Tedy působí menší redukci zaostřování a nerozšiřuje tak zornici, ale výsledky nejsou nijak přesvědčivé.

Dopamin je látka, která se vyskytuje v těle v sítnici oka. Odpovídá za přenos nervových vzruchů v těle a v oku. Bylo prokázáno, že snižuje krátkozrakost a zlepšuje zrakovou ostrost. U lidí se používá dopamin úspěšně k léčbě Parkinsonovy choroby.

4. Oční gymnastika, která ale krátkozrakost nijak neovlivní

Oční gymnastika je založena na psychologickém efektu. Cvičením okohybných svalů v různých směrech a procvičováním zaostřování oka se ale počet dioptrií a jejich vývoj nijak nemění. Jinými slovy cvičením vůbec není možné ovlivnit vývoj a růst oka a krátkozrakost si tak jde dál svojí cestou.

5. Úloha refrakční chirurgie v korekci krátkozrakosti 

Děti nejsou kandidáty pro tyto operace, protože dětské oko se stále vyvíjí a roste. Tímto konstatováním komentuje využití refrakčních operací u dětí prestižní Americká akademie FDA (Food and Drugs administration).

Refrakční zákroky by se měly provádět až po skončení definitivního růstu oka a stabilizaci vývoje dioptrií, což je kolem 22. roku života. U dospělých jsou ale výsledky těchto zákroků velmi dobré.

6. Význam výživy 

Obecně důležité živiny od stopových prvků, minerálů, vitamínů až po vliv na zrak u látek obsažených například v mrkvi mají svoji určitou váhu u rostoucího organismu, ale na vývoj dioptrií nemají žádný vliv.

7. Pobyt na čerstvém vzduchu prokazatelně snižuje krátkozrakost 

Překvapivé zjištění, že děti, které tráví více času venku mají zřetelně nižší stupeň i výskyt krátkozrakosti oproti dětem, které jsou převážně doma. To je zajímavý fenomén, který se zdá, že bude mít do budoucna svou váhu.

Velké studie porovnávaly venkovské děti žijící ve velkých provinciích Číny, USA, Brazílie a v Indii a děti žijící ve velkých městech. Prokázalo se, že městské děti, které jsou často doma a pracují na počítačích a jsou víceméně vystavené umělému světlu, mají podstatně vyšší incidenci krátkozrakosti. Oproti nim stojí skupina dětí žijících mimo města, které tráví více času ve venkovním prostředí. 

Oči dětí z městského prostředí mají relativně málo světla a možná se více i namáhají, čímž se podněcují impulzy k prodlužování oka a tím zvětšování a růstu dioptrií krátkozrakosti. Děti, které jsou naopak často venku, mají více přirozených zrakových impulzů při dobrých světelných podmínkách, tak je u nich nežádoucí růst oka brzděn.
Tím se také zjistilo, že přírodní prostředí (hory, zeleň, moře) má příznivý vliv na růst oka. 

8. Poznámka k brýlím

Studuje se vliv klasických brýlových skel na krátkozrakost, ale zdá se, že nejlepší je použití bifokálních skel (umožňují vidění na dvě vzdálenosti), která umožňují dítěti lépe zaostřovat na blízko. Šetří tak oko a krátkozrakost tolik neprogreduje (nejznámější je studie COMET: The Correction of Myopia Evaluation Trial).

9. Čím větší vzdělání, tím větší krátkozrakost

Je prokázáno, že krátkozrakost je daleko častější u vzdělaných lidí či lidí s vyšším IQ, ale není dokázáno proč. Možná je tomu tak, protože vědci nebo chytří lidé hodně studují za šera a při špatném osvětlení. Světlo je pro normální růst oka zcela zásadní, a pokud ho je nedostatek, oko se zřejmě brání, prodlužuje se a vzniká tak krátkozrakost.

10. Genetika u krátkozrakosti 

Nedávno byl izolován gen, který je odpovědný za růst oka, a tedy i krátkozrakost. Jmenuje se RASGRT1. Dědí se z generace na generaci a je v naší v populaci už miliony let. Jinak bylo prozkoumáno dalších 15 chromozomů a na nich 18 lokusů (což je konkrétní místo na chromozomu), které odpovídají za různé typy krátkozrakosti. Genetici jsou přesvědčeni, že krátkozrakost vzniká na základě poruchy v tvorbě bílkovin a také zjistili, že genetické vlohy pro krátkozrakost byly do Evropy zavlečeny pravděpodobně z Asie

Závěr

K ovlivnění krátkozrakosti i dnes stále platí slova, která řekl velký francouzský oftalmolog prof. Javal již před 120 lety: „Krátkozrakost je jako kámen mudrců, který na své definitivní řešení stále čeká.“