Oční komplikace diabetu
Diabetes mellitus je chronické onemocnění metabolismu, jehož hlavním projevem je hyperglykémie, tj. vysoká hladina glukózy v krvi. V současné době jím trpí přibližně 10 % naší populace a počet diabetiků v České republice stále vzrůstá. Neléčený nebo nedostatečně kompenzovaný diabetes vede k řadě závažných a život ohrožujících komplikací postihujících celý organismus.
Oční komplikace diabetu jsou velmi rozmanité. U diabetiků často dochází ke změnám zrakové ostrosti vlivem kolísání hladiny glykémie v krvi. Může se také dříve projevit katarakta (šedý zákal) a dalším možným a obtěžujícím projevem bývá diplopie (dvojité vidění), která vzniká vlivem poruchy hlavových nervů, respektive okohybných svalů.
Nejzávažnější oční komplikace diabetu je diabetická retinopatie, která postihuje přibližně 50 % diabetiků a je vedoucí příčinou slepoty u lidí v produktivním věku ve vyspělých zemích. Její průběh závisí na řadě faktorů, jako je typ diabetu, délka trvání onemocnění, pohlaví a další přidružená onemocnění (vysoký krevní tlak, zvýšená hladina lipidů v krvi), věk a genetika. Hlavní příčinou je poškození cév vlivem hyperglykémie.
Diabetická retinopatie se dělí na dvě základní stadia – neproliferativní a proliferativní.
Neproliferativní stadium diabetické retinopatie je méně závažná forma, při které na očním pozadí lze pozorovat změny na cévách vyživujících sítnici (drobné výdutě stěny cév, krvácení do sítnice) a v pokročilejších stádiích jsou viditelné ložiskové změny na sítnici, které značí ischemii, respektive nedokrvení sítnice.
Pokud není onemocnění dobře kompenzované, dochází k dalším změnám v podobě nejzávažnější proliferativní diabetické retinopatie, která může končit slepotou. Diabetem poškozené cévy nedokážou zabezpečit metabolické potřeby sítnice, která je nedostatečně prokrvená, a proto dochází k tvorbě tzv. novotvořených cév (neovaskularizaci), které jsou křehké a mohou být zdrojem krvácení do sklivce (průhledná tkáň vyplňující dutinu oka). Tento stav pacient pociťuje jako náhlou nebolestivou ztrátu vidění. Vývoj novotvořených cév doprovází tvorba vazivové tkáně, která svým tahem může být příčinou odchlípení sítnice a v konečném důsledku ztráty zraku.
Léčba diabetické retinopatie se odvíjí od závažnosti změn, ale jejím základním standardem je laserová fotokoagulace sítnice, která má za cíl stabilizovat zrakovou ostrost. Další metodou léčby je v indikovaných případech biologická léčba, která potlačuje růst patologických novotvořených cév a může významně zpomalit progresi onemocnění. V případě nevstřebávajícího se krvácení do sklivce nebo odchlípení sítnice je indikováno operační řešení. Základní podmínkou léčby je dobrá kompenzace základního onemocnění zajištěná mezioborovou spoluprací diabetologa a oftalmologa.
Nejdůležitější prevencí diabetické retinopatie a dalších očních komplikací diabetu je dostatečná kompenzace glykémie a dalších komorbidit jako krevního tlaku a hladiny lipidů v krvi. Každý diabetik by měl jednou do roka navštívit očního lékaře, který by měl důkladně vyšetřit oční pozadí a dle nálezu stanovit optimální léčebný postup, aby se předešlo nevratným komplikacím, které mohou končit slepotou.
