Věděli jste, že oko i přes váhu pouhých 28 gramů dokáže zpracovat až 36 000 informací za hodinu a nikdy nespí

Oko je malý orgán v lidském těle, jehož průměr zřídka přesáhne 24 milimetrů a váží jen 28 gramů. Přesto se jedná o 2. nejsložitější orgán (po mozku) v lidském těle. Díků tomu může zpracovávat velké množství informací, dokonce až 36 000 informací za hodinu.  

Obraz toho co vidíme, vzniká v mozku 

Až 80 procent informací o světě kolem nás získáváme právě díky zraku. Zrakový vjem se však přímo v oku netvoří. Obraz toho, co vidíme, vzniká v mozku. Pro oko je podnětem viditelné světlo s vlnovou délkou 350–780 nanometrů, které vnímají světločivé buňky oční sítnice. V sítnici se světelné impulzy přemění na elektrické, které jsou vedeny zrakovým nervem do mozku a dále zrakovou dráhou až do zrakového centra v mozkové kůře. Toto centrum se nachází vzadu v mozku v pravém i levém týlním laloku. Díváme se tedy očima, ale samotný obraz vzniká až v mozku.

Oči nikdy nespí

I přes svou velikost oko nikdy nespí. V poměru k velikosti oka jsou oční svaly až stokrát silnější, než je potřeba na pohyb tak malým předmětem. Svaly jsou zodpovědné za neustálé koordinované pohyby oběma očima. Dokonce ani ve spánku oční svaly nepřestávají pracovat. Oči se pohybují pod zavřenými víčky a v některých fázích spánku intenzívně kmitají.

Svět vidíme prostorově, právě díky tomu, že oči máme dvě

Oči kromě získávání informací, o tom co je kolem nás, pomáhají také s orientací v prostoru. Díky tomu, že má člověk oči dvě, vnímá svět kolem sebe prostorově. Aby však prostorový obraz vznikl, je třeba, aby každé oko vidělo předmět z jiného úhlu. Věci příliš vzdálené se proto člověku jeví, jako by byly v jedné rovině.

Lidské oči jsou od sebe vzdálené asi 6 centimetrů. To člověku umožňuje zachytit prostorový obraz do vzdálenosti několika metrů. Pacienti, kteří mají jen jedno vidící oko nebo druhé oko slabozraké, tedy nemohou vnímat svět trojrozměrně a ani nevidí trojrozměrný obraz při 3D promítání. Potíže při vnímání 3D obrazu může způsobit i šilhání nebo velký rozdíl v dioptriích.

Tak jako zrcátka v autě mají svůj „mrtvý úhel“ i oči mají svoji slepou skrvnu

I tak výjimečný orgán jako oko však má svoji slabinu. Doslova slepé místo. Stejně jako v autě mrtvý úhel hlídá senzor, s tímto nedostatkem oku hravě pomáhá lidský mozek. V místě vstupu zrakového nervu do oka nemá sítnice žádné světločivé buňky. Tímto místem tedy oko světlo vůbec nevnímá.

Na prostorové mapě vidění zvané perimetr se toto místo nazývá slepá skvrna. Není ale příliš praktické, abychom před sebou celý život viděli dvě skvrny bez obrazu, vytvořené každým okem. Mozek proto využívá informace z druhého oka a prázdné místo v obrazu si sám vyplní. Běžný člověk tak o slepé skvrně vlastně ani neví.