Uslzené oči

Slzy, i když se zdá, že vyjadřují pouze naše emoce, jsou velmi důležité pro správnou funkci oka, jeho ochranu před vysycháním, poškozením a infekcemi a jasné, pohodlné vidění.

Slzy v očích

Slzení je nadměrné vylučování slz slznými žlázami. Obvykle nejde o nebezpečný stav ohrožující zdraví, ale může být velmi znepokojující a omezit každodenní fungování. Účinně překáží při vykonávání mnoha činností, jako je práce u počítače nebo řízení auta. Uslzené oči mohou být ze závažnějších příčin a mohou být různě hodnoceny.

Někteří lidé i přes potíže nepozorují, že jejich oči nadměrně slzí, jiní kontaktují očního lékaře, i když pociťují jen drobné slzy. Vodnaté oči mohou být v závislosti na příčině buď chronického anebo akutního původu. Slzení by se nemělo zaměňovat s pláčem, který je pouze příznakem emocionální reakce. Pláč můžete ovládat, ale slzení není tak snadné. Slzení může být reflexní, kdy slzy očišťují oko od nečistot (např. prachu, cizího tělesa), ale také může být příznakem onemocnění oka a slzných cest.

Slzy, i když se zdá, že vyjadřují pouze naše emoce, jsou velmi důležité pro správnou funkci oka, a jeho ochranu před vysycháním, poškozením a infekcemi. Nesrovnalosti ve složení nebo množství slz způsobují nepříjemné příznaky štípání, pálení, pocit suchosti a písku pod víčky a nadměrné slzení.

Za normálních okolností jsou slzy vylučovány hlavní slznou žlázou a přídatnými žlázami.

Slzy se skládají převážně z vody, ale také z chloridu sodného, ​​hlenu, bílkovin a baktericidních látek. Jsou rozprostřeny po povrchu oční bulvy, pokaždé když oko mrkne.  Různé množství vodnaté složky slz se ztrácí odpařováním, což závisí na velikosti oční štěrbiny, rychlosti mrkání, okolní teplotě a vlhkosti. Zbytek slz je odváděn slznými cestami do nosu, což je za normálních podmínek nepozorovatelné. Při nadměrném slzení však část slz teče do nosu a část se přelévá přes okraje víček a stéká po tvářích. Příčinou slzení může být abnormální složení slz, kdy chybí látka, která slzu „přichytí“ k povrchu oka, v důsledku čehož z ní neustále vytéká voda.

K nadměrné sekreci slz může docházet paradoxně u tzv. syndrom suchého oka, který je spojený s nedostatečnou sekrecí slz, což vede k podráždění oka, způsobujícímu pocit písku pod víčky, škrábání, svědění, pálení i zarudnutí a bolestivost oka. V těchto případech (abnormální složení nebo nedostatek slz) je léčba symptomatická pomocí očních kapek „umělých slz“, které lze zakoupit v lékárnách bez lékařského předpisu. Bylinky ve formě očních kapek, infuzí a oční obklady zpravidla v těchto případech nebývají úspěšné.

Příčiny nadměrného slzení

K nadměrnému reflexnímu slzení očí může dojít při podráždění čichového nervu např. vůní cibule nebo vdechováním jiných podobně vonných látek, dále může být způsobeno dráždivými faktory, jako je vítr, prach, chlad, jasné osvětlení – slzení zde má ochrannou funkci.  Takto způsobené slzení by mělo ustoupit, pokud je dráždidlo odstraněno. Při vystavení dráždivému větru nebo slunci pomohou sluneční brýle s UV filtrem.

Nadměrná tvorba slz často doprovází infekce krku, nosu a vedlejších nosních dutin a může být také způsobena bolestí v jakékoli části těla. Po odstranění těchto příčin slzení očí zmizí.

Mnoho očních onemocnění se vyznačuje nadměrným slzením.

Nemoci oční bulvy

Objevují se při poškození rohovky (např. po škrábnutí) nebo když cizí těleso (např. zrnko písku, malý hmyz, železná pilina) pronikne do spojivky, pod víčko nebo do rohovky. Dalšími příznaky jsou obvykle bolest a fotofobie. Oko si s takovými předměty většinou poradí samo, mechanismem zvýšené produkce slz, které nečistotu vyplaví. Pokud to nezabere, zkuste opláchnout vodou v nádobě nebo pod tekoucí vodou, můžete se také pokusit cizí těleso odstranit sami nebo s pomocí blízké osoby pomocí gázového polštářku. Někdy je však nutný zásah očního lékaře, který cizí těleso odborně odstraní a případně doporučí i léky (protizánětlivé, léky proti bolesti, zvlhčovače) ve formě očních kapek.

Slzení může být jedním z příznaků konjunktivitidy (zánět spojivek) nebo keratitidy (zánětlivé onemocnění oční rohovky) nebo i virové, bakteriální a mykotické infekce, doprovázené zarudnutím očí, otokem víček, svěděním a bolestí nebo výtokem ve spojivkovém vaku. Při těchto zánětlivých stavech doporučí oční lékař vhodné (protizánětlivé, antibakteriální, antimykotické) oční kapky. Těmto zánětům se lze vyhnout dodržováním pravidelné oční hygieny, tedy nedotýkat se očí špinavýma rukama a vyhýbat se očnímu kontaktu s předměty, které mohou být zdrojem infekce.