Zrakové vady

Zrak je náš nejdůležitější smysl. Proto je důležité vědět, jak funguje a naučit se rozpoznat, pokud je něco špatně. Oko je dokonalý smyslový orgán a funguje jako malá videokamera.

Oko přijímá nespočet informací a vjemů z celého okolí. Příjem těchto informací probíhá v podobě paprsků, které do oka vstupují a následně se vjemy shromáždí na sítnici a putují zrakovým nervem ke zpracování do zrakového centra v týlní části mozku.

Vnímání předmětu je definováno tím, že na něj dopadá světlo a odražené paprsky tohoto předmětu jsou právě těmi samými, které potřebuje naše oko, abychom viděli. Zaostřování paprsků na sítnici je řízeno čočkou, která se nachází v přední části oka. Tato čočka je za normálních okolností plochá a podlouhlá, což se hodí zejména pro pozorování vzdálených objektů. Pokud zaostříme na blízký objekt, čočka se smrští a zakřiví – akomoduje. Akomodace je jev, kdy se čočka přizpůsobuje svým tvarem tak, abychom pozorované objekty viděli co nejjasněji.

Nejčastější refrakční oční vady:

• krátkozrakost
• dalekozrakost
• astigmatismus

Krátkozrakost neboli myopie je vada lomu světla v oku. Toto oko je delší, takže lomivost světelných paprsků je velká a ty se proto zalomí více než je potřeba. Obraz pozorovaného objektu proto dopadá před sítnici a pozorovatel jej vnímá jako rozostřený. Příčin je vícero, tato je však nejčastější a také nejsnáze řešitelná. Stačí k tomu brýle nebo kontaktní čočky. Vidění se upravuje tzv. rozptylkou a dioptrie se značí číslicí, před kterou je minus. Výjimkou je vysoká krátkozrakost, jež se nazývá též degenerativní. V oku může docházet k atrofickým změnám a zde brýle nemusí vždy stačit, rozhodně je na místě konzultace s lékaře.

Dalekozrakost neboli hyperopie. Na úvod bychom chtěli poznamenat, že se s ní setkáme v počátcích života všichni, dítě se rodí přirozeně dalekozraké, oko se však během prvních let života dítěte vyvine. Pokud během vývoje nastane chyba, oko může zůstat dalekozraké a tento člověk špatně vidí na blízko. Dalekozrakost může být způsobena i vrozenými vadami.  U této vady je oko naopak krátké a světelné paprsky dopadají až za sítnici, takže vnímáte objekt blízké objekty rozostřené. Na tuto vadu nemusí postižený dlouho přijít, neboť čočka zvládá dlouhá léta díky akomodaci vidění zaostřovat až v pozdějším věku, kdy už ztrácí pružnost, se vada projeví naplno. Řešením u této vady jsou taktéž brýle nebo dioptrické čočky, tentokráte obsahují tzv. spojku a dioptrie dalekozrakosti poznáte díky znaménku plus před číslicí.

Astigmatismus neboli cylindrická oční vada. Zůstává u mnohých neobjeven, ač postihuje přibližně polovinu populace. Jedná se refrakční vadu, kdy se na sítnici oka vytváří neostrý obraz, jelikož se rozdílně lámou a nespojuj se do společného bodu na sítnici, jak tomu má správně být. Postižený tak vidí rozmazaně a špatně vnímá detaily a kontrasty. Nejčastějším původcem této vady je nesprávné zakřivení rohovky, která hraje důležitou roli v procesu vidění. Astigmatismus často doprovází jednu z výše uvedených očních vad. Oftalmolog proto při vyšetření provede test i na něj a v případě potvrzení je potřeba u brýlí zahrnout i korekci této vady.

Krom refrakčních existují i další vady:

• zhoršené barevné vidění
• šeroslepost

Při průchodu světelného paprsku okem dopadají paprsky na sítnici, která se sestává z buněk, čípků, jež jsou specifické a umožňují nám barevné vidění. Výsledný barevný obraz je pak dotvářen ve zrakovém centru. Pokud čípky reagují jinak, projeví se to jako barevná slepota. Nejčastěji rozeznáváme dva typy. První je pokles vnímání sytosti barev a druhý je pak úplná slepota pro určitou barvu. 

Nejčastější je červeno-zelená barvoslepost, kdy postižený nerozlišuje tyto dvě barvy. Barvoslepost úplná, tedy černobílé vnímání, se vyskytuje opravdu jen velmi zřídka.

Šeroslepost je onemocnění oka, kdy postižený vnímá zhoršení během šera a tmy. Původcem této vady jsou druhé světločivné buňky sítnice tyčinky.  Ty se do procesu vidění zapojují hlavně pro černobíle vidění, proto oku nejlépe slouží právě v šeru a tmě, kdy se od objektů neodráží světlo. Pokud tyčinky nepracují správně, postižený ztrácí možnost periferního vidění a jen s obtížemi rozpoznává v šeru překážky.

Zdroj: centrumzraku.cz