Zrak a dítě – důležité vývojové milníky
Oko je úžasný smyslový orgán, který je anatomicky vyvinutý a částečně funkční už po porodu dítěte. Jeho vývoj není v děloze ukončen a během prvních měsíců až let dochází k postupnému dozrávání a vývoj je definitivně ukončen kolem 6. roku věku dítěte.
Podmínkou fyziologického vývoje zraku jsou tři základní momenty:
- Normální anatomické struktury oka (rohovka, čočka, sítnice atd.)
- Normální nervové struktury oka a jeho spojení s mozkem (nervy sítnice, optický nerv)
- Normální struktury zrakových center v mozku
Vývoj centrální zrakové ostrosti
Tato nejdůležitější složka zrakových funkcí má svůj etapovitý rozvoj, který začíná po porodu dítěte. Časová osa tohoto dozrávání probíhá v těchto vývojových věkových stupních:
- 6 týden→ dítě fixuje světelný zdroj a sleduje jej, směje se na tento podnět
- 3 měsíce → dítě sleduje malou značku, fixuje pohled a má již konvergentní souhyb očí (oči fyziologicky stočeny směrem dovnitř na pozorovaný předmět)
- 6 měsíců → dítě bezpečně dosáhne a přesně chytí nabízenou hračku
- 1 rok → sleduje pozorně obrázky v knize
- 3 roky → určí obrázky nebo jednotlivé znaky na diagnostických očních tabulích (tzv.optotypy) určených pro zjišťování zrakové ostrosti, periferní vidění je již velmi dobré.
- 5 let → vyšší stupeň užívání centrálního zraku, dítě pojmenuje řádkové znaky na optotypech, má již dobré prostorové, periferní vidění a barevné vidění
Metody zjišťování zrakových funkcí
Vědět jak dítě vidí (a to hlavně jak vidí každým okem zvlášť) je důležité a přitom dosti obtížně zjistitelné.
Orientační zhodnocení zrakové ostrosti, resp. jak novorozenec nebo dítě vidí, může zkušený oftalmolog zjistit již základním klinickým očním vyšetřením. Pokud jsou přítomny normální anatomické poměry oka a pokud se dítě normálně psychomotoricky vyvíjí, lze předpokládat i normální vývoj vidění.
U novorozenců a batolat sledujeme stupeň fixace očí, reflex konvergentního souhybu, pohyblivost očí, hodnocení zornicových reakcí na světlo a tmu. Zjistit přesnou úroveň zrakové ostrosti u novorozence není ale jednoduché. Tento tvoreček neumí při vyšetření spolupracovat, hodně spí a někdy je neklidný.
Dnes jsou k dispozici metody jak zrakovou ostrost zjistit a hodnotit u velmi malých dětí. To je důležitý oftalmologický pokrok, protože v časové periodě do 1 roku po narození dítěte se nejčastěji vyskytují i skryté oční vady nebo anomálie, které mohou vývoj zpozdit nebo narušit.
Metodika zjišťování zrakových funkcí novorozenců je založena na principu tzv.preference (upřednostnění) strukturovaných podnětů. Vyšetření má podle toho název preferential looking. Novorozenec s normálním viděním dává totiž přednost pohledu na strukturovaný podnět –např.černobílá šachovnice), než na šedou jednolitou plochu. Podle reakce dítěte na tyto rozdílné podněty (frekvence pohledů a dalších kritérií) se dá poměrně dobře zjistit úroveň vidění (každého oka zvlášť i obou očí) u novorozenců a batolat.
Jiný způsob zkoumá, jak hodnotí odpověď na elektrofyziologickou stimulaci sítnice nebo zrakových center v mozku – elektroretinografie nebo vyšetření zrakových evokovaných potenciálů. Další možností je vyvolání tzv. optokinetického nystagmu u novorozenců. Pomocí rotujícího bubnu se šrafovanými páskami různé velikosti vyvoláme fyziologické pohyby očí. Pokud se neprojeví, může to znamenat potenciální centrální poruchu zrakové ostrosti.
Varovné známky, že dítě špatně vidí.
Na co dát pozor?
U novorozenců a batolat existují určité varovné příznaky, kterých si mohou rodiče všimnout a které by mohly znamenat, že se zrakem není něco v pořádku.
Mezi ně patří
a) bloudivé nebo kroutivé pohyby očí
c) dítě si vtláčí prsty do očí
d) trvalé a výrazné stočení jednoho nebo obou očí (zevně, dovnitř, nahoru nebo dolů)
e) dítě se výrazně brání zakrytí jednoho oka
f) dítě nereaguje na nabízené předměty ani na světelné podněty – nepodívá se upřeně na hračku
…dále je dobré si všimnout, když dítě má:
a)zašedlé, méně průhledné rohovky
b) bělavý reflex od pozadí oka
c) nereagující zorničky
d) asymetrie očních štěrbin (jedna je např. výrazně užší)
e) hnisavá sekrece z očí nebo výrazné slzení
f) příliš velké oči
Co může být normální
a) občasné zašilhání
b) občasné záškuby očí
c) ve větší vzdálenosti se na vás dítě nedívá
d) když je nemocné nebo nevrlé, nemusí reagovat na zrakové podněty
e) občasné slzení
Screening očních vad u všech novorozenců
U varovných příznaků je potřeba dítě včas vyšetřit dětským oftalmologem a zjistit, zda se jedná o funkční či anatomickou vadu. Rodiče je ale možno uklidnit tím, že u každého novorozence je ještě v porodnici proveden velmi efektivní test screeningu vrozených vad oka (jedná se hlavně o detekci vrozeného šedého zákalu, glaukomu a onemocnění sítnice).
Pediatr provede jednoduchý test prosvícením očí oftalmoskopem. Lze tak vyvolat růžový (normální) reflex očního pozadí a tím v podstatě vyloučit větší anatomickou vadu oka (resp. vadu, která narušuje průhlednosti očních médií). Pokud je test neprůkazný, je dítě odesláno k oftalmologovi. Dnes jsou již možnosti, jak vrozené vady včas léčit.
