Barvoslepost

Barvoslepost čili porucha barevného vidění, je jen těžko představitelná pro člověka
se zdravým zrakem. Pokusíme se vám tedy přiblížit, jak takoví lidé vidí, jaké jsou druhy barvosleposti a jak na poruchy přijít pomocí jednoduchých testů.

Oko je složitý orgán, který se skládá z mnoha struktur. Nás v tomto případě budou zajímat čípky, světločivné buňky, které jsou součástí sítnice. V lidském oku najdeme čípky
pro vnímání tří barev, červené, zelené a modré. Z toho počtu vyplývá i název pro lidské vidění – trichromatické. V základu tedy vnímáme tyto tři barvy a další odstíny ze spektra vznikají jejich skládáním.

V případě, že dojde k poruše očních pigmentů, které umožňují plné barevné vidění, pacient vinou toho ztrácí možnost vnímat barvy v plném spektru. Pokud zůstane funkční jen jeden druh čípků, nastává tzv. úplná barvoslepost (monochromazie), kterou mnohdy doprováz i další vady. Pokud jsou funkční dva druhy čípků (porucha tvorby jednoho druhu pigmentu), nastává dichromazie. Ta je nejčastěji spojená s poruchami vnímání červené nebo zelené barvy. 

Poruchám barvocitu se odborně říká daltonismus, po britském přírodovědci Johnu Daltonovi. Ten nemocí sám trpěl a na konci 18. století ji i definoval, načež byla po něm i pojmenována. Četnost výskytu ve společnosti je 9 % mužů a jen 0,4 % žen. 

Pro vysvětlení musíme zabrousit do genetiky. Dědičnost je vázána na tzv. pohlavní chromozom X. Mužské pohlaví je definováno jako XY, takže muži, kteří mají jen jeden chromozom X, poruchou trpí častěji oproti ženám, které mají chromozomy X dva (ženy jsou XX) a nemoc se díky tomu projeví v populaci ve výrazně menším množství, jelikož mají
k dispozici ještě jeden chromozom, který geny pro poruchu nemusí vůbec nést. 

Samotné rozdělení poruch barvocitu je následující:

Protanopie

Protanopie je porucha barvocitu, při které postižený nevnímá červenou barvu.

Deuteranopie

Při deuteranopii postižený nevnímá zelenou barvu.

Tritanopie

Tritanopie znamená, že postižený nevnímá modrou barvu. 

Vyšetření barvocitu

Barvocit se vyšetřuje pomocí pseudoizochromatických tabulek. Jsou to tabulky s různě barevnými skvrnami a různým jasem, které tvoří symboly- často jsou to například čísla. Pokud má pacient porušené vnímání barvocitu, nebude schopen v tabulkách správně číst a ošetřující lékař tak může stanovit diagnózu typu a stupeň závažnosti poruchy.

Léčba barvosleposti v současné době neexistuje. Do jisté míry mohou pacientovi pomoci korekční pomůcky. Jsou to barevné filtry, které změní barevné vidění u osob trpících touto poruchou. Zároveň lze i pozitivně ovlivnit dyslexii (porucha čtení), která bývá občas u očních vad přidruženým problémem.