Barva očí v průběhu života

Duhovka a barva očí

Duhovka je barevná část oka, která je kolem zornice. Pro funkci oka je velmi důležitá, protože zabraňuje, aby světlo pronikalo mimo zornici oka. Duhovka je silně pigmentovaná, její barva závisí na množství a hloubce uložení pigmentu melaninu. Pokud duhovka obsahuje větší množství pigmentu na přední i zadní straně, má duhovka hnědou nebo hnědozelenou barvu, pokud duhovka obsahuje málo pigmentu nebo pigment na povrchu postrádá, pak oko bude nejspíš modré nebo šedomodré barvy.

Výsledný odstín navíc ještě ovlivňuje velikost, hustota a uspořádání těchto vláken v duhovce a do jisté míry i samotné smršťování a roztahování duhovky, neboť to ovlivňuje hustotu rozložení pigmentových zrn v duhovce. U lidí postižených albinismem – genetickou poruchou projevující se nedostatkem či zcela chybějícím pigmentem, se barva očí jeví jako růžová až červená.

Dětem se barva očí během růstu vybarvuje

Po narození se většina bělošských miminek rodí s neutrální barvou očí. Duhovka očí pigment, zvaný melanin, téměř neobsahuje, a tak mají všechny děti barvu očí téměř shodnou. Až časem, kdy jsou oči dětí vystavené slunečnímu záření, dochází v duhovce k postupné tvorbě melaninu a odstín duhovky se mění.

V šesti měsících už je většinou patrné, jaké oči bude dítě mít. V prvním roce hustota melaninu představuje asi 50 % hustoty dospělého člověka a ustálí se asi ve 3. roce života dítěte. Pro zbytek života pak barva očí zůstává stejná.

Změna barvy očí v dospělosti

V dospělosti se barva očí změní jen nepatrně. Lehce zesvětlá anebo ztmavne. 

Světloocí lidé často pozorují změnu barvy očí v závislosti na tom, co si obléknout – barva duhovky je ovlivněna kombinací barev, které se od oblečení odrážejí. Barvu očí může ale ovlivnit i stres a zejména zdravotní stav, jako například užívání léků, onemocnění, hormonální změny, výraznější změnu v zabarvení může způsobit úraz oka. V případě, že jakoukoli změnu barvy očí zaznamenáte, vždy raději ihned navšitvte lékaře. 

Ke změně barvy oka může dojít také v případě pokročilého šedého zákalu (katarakta). Onemocnění postihuje oční čočku, kdy dochází k jejímu zkalení a člověk může mít zamlžené vidění, oslnění, citlivost, zkreslení pozorovaného obrazu, zvyšující se krátkozrakost i změny ve vnímání barev. Šedý zákal se léčí ambulantní operací, kdy pomocí ultrazvuku je zakalená čočka bezbolestně rozmělněna a pak z oka odsáta a na její místo oční chirurg