Jaká je historie kontaktních čoček? Významný podíl na nich mají čeští vědci
První návrhy obecného principu čoček jsou z pera Leonardo da Vinci na počátku 16. století. V roce 1508 popsal princip změny síly rohovky ponořením oka do misky s vodou. Leonardo tento nápad nechtěl používat pro korekci zraku, ale zajímal se o mechanismus přizpůsobení oka.
S další myšlenkou přišel René Descartes v roce 1636, ve které je skleněná tuba naplněná tekutinou přiložena přímo k rohovce. Vyčnívající konec měl být z čistého skla, zformovaný pro korekci vidění. Tento nápad byl však nepoužitelný, neboť by znemožnil mrkání.
Za předchůdce čočky by se dal považovat vynález, který vytvořil Thomas Young v roce 1801. Jednalo se o tekutinou plněný „šálek na oko“. Na jeho základě vytvořil okulár pro mikroskop. Ani tento vynález neměl za cíl korekci lámání světla.
Teprve až v roce 1887 úspěšně zkonstruoval a přizpůsobil německý fyziolog Adolf Eugen Fick první kontaktní čočku. Jednalo se o kontaktní skořápky pro bělmo, která ulpívala na méně citlivé hraně tkáně okolo rohovky. Experimentálně je vyzkoušel nejdříve na králících, pak na sobě a nakonec na malé skupině dobrovolníků. Čočky byly vyrobeny ze silného hnědého skla (18–21mm v průměru). Pro vyplnění mezery mezi rohovku a sklem był použitý roztok hroznového cukru. Fickovy čočky byly velké, nemotorné a mohly být nošeny jen pár hodin denně.
V roce 1888 August Müller napravil svoji těžkou krátkozrakost s více vhodnými čočkami, jeho vlastní výroby, z foukaného skla. Čočky z foukaného skla zůstaly jedinými kontaktními čočkami do roku 1930, kdy byl vyvinut plast.
Neworský optometrista William Feinbloom v polovině 30. let 19. století použil plast jako základní materiál pro kontaktní čočky.
Skutečná revoluce ve vývoji kontaktních čoček přichází však až v roce 1953, kdy čeští vědci Otto Wichterle a Jaroslav Lim představují světu první měkkou hydrofilní kontaktní čočku z materiálu nazvaného HEMA. V roce 1961 v takřka domácích podmínkách vynalézá Otto Wichterle způsob výroby odstředivým odléváním, které významně zjednodušuje produkci kontaktních čoček a ta se v brzké době stává masovou výrobou.
Vývoj kontaktních čoček stále pokračuje kupředu s cílem neustále zlepšovat komfort nošení, manipulaci a šetrnost k oku.