Odchlípení sítnice

Odchlípení sítnice neboli amotio retinae je relativně časté oční onemocnění, při kterém dochází k odloučení senzorické části sítnice od jejího pigmentového listu, který zůstává fixován k dalším vrstvám stěny oční koule. Toto onemocnění může vést k těžké či úplné ztrátě zraku.

Co je to vlastně sítnice?

Sítnice (lat. retina) je vnitřní tenká vrstva oka. Je to tenká průhledná blanka, do 0,5 mm silná. Přirovnáme-li oko k fotoaparátu, slouží jako citlivý film, který zachytává promítající se obraz před okem. Všechny ostatní součásti oka slouží ke správnému zajištění výživy sítnice, její ochraně či k optickým účelům. Tudíž je naprosto nepostradatelná pro správnou funkci oka a dokonalé vidění.

Jaké jsou příznaky při odchlípení sítnice?

Na začátku mohou pacienti pozorovat tzv. „létající mušky“, záblesky, později clonu nebo stín zasahující do části zorného pole. Dochází k poklesu ostrého vidění. Někteří pacienti dokonce přicházejí s takřka úplnou slepotou daného oka. Nově vzniklé létající mušky či zákalky a záblesky nemusí však vždy znamenat probíhající odchlípení sítnice, ale měly by být vyšetřeny očním lékařem (viz. článek Sklivcové zákalky).

Jak vznikne odchlípení sítnice?

Odchlípení sítnice vzniká na základě průniku tekutiny pod sítnici. Nejčastějším důvodem bývá trhlina sítnice s průnikem tekutiny pod sítnici ze sklivce. Dále můžeme najít odchlípení sítnice na podkladě patologického tahu za sítnici a to například při komplikacích a pokročilých očních projevech cukrovky. Vzácněji může odchlípení sítnice vzniknout při prosakování z vrstvy pod sítnicí z různých příčin, například při krvácení, nádorech, zánětlivých procesech oka a dalších.

Měl by pacient navštívit očního lékaře?

Pokud má pacient vážné podezření na vznikající odchlípení sítnice, měl by vždy očního lékaře navštívit, a to co nejdříve. Vždy je lepší, když se pacient mýlí a o odchlípení sítnice se nejedná. Naopak při podcenění tohoto stavu je již toto onemocnění velmi těžko řešitelné a navíc má špatnou prognózou, v některých případech je dokonce zcela neřešitelné.

Existují rizikové faktory?

Rizika vzniku odchlípení sítnice můžeme rozdělit na oční a celková. Mezi oční řadíme krátkozrakost (lat. myopii) , hlavně vyšší mínusové dioptrie nebo oční trauma. Mezi celková můžeme zařadit některé vrozené vady. Například Sticklerův syndrom, Marfanův syndrom či Ehlers-Danlosův syndrom.

Jak se vzniklé odchlípení sítnice řeší?

Velkou část léčby odchlípené sítnice zaujímá operační řešení. Máme dva základní přístupy. První neboli zevní přístup, kdy neporušíme stěnu oka a snažíme se o zablokování sítnicové trhliny „zvenku“ a následně docílení postupného vstřebání tekutiny a přiložení sítnice.

Druhá mnohem častější metoda se jmenuje pars plana vitrektomie (PPV). Tato metoda spočívá v přímém vstupu do nitra oka a operujeme uvnitř bulbu. Podstatou výkonu je odstranění sklivce a následná snaha o zastavení dalšího odchlipování sítnice. K tomu používáme různá média jako expanzní plyn či silikonový olej. Mnohdy se používá zároveň oční laser ke zhojení sítnice v kontaktu s ostatními vrstvami stěny oka a zabránění jejímu dalšímu odchlipování. Alternativou laseru bývá mrazící kryosonda, která se také může použít u obou přístupů a často se s laserem kombinuje.

V některých případech lze operaci sítnice spojit s operací šedého zákalu neboli katarakty. Využívá se tak zlepšení možnosti manipulace v oku a zvýšení přehlednosti očního pozadí během operace.

V pooperačním období je správné polohování hlavy stejně důležité jako operace samotná. Toho se využívá k dokonalému přiložení sítnice a udržení přiložené sítnice na místě. V tomto případě nás vždy o polohování hlavy informuje operatér.

Mohou nastat komplikace nebo již mám navždy klid?

Komplikace mohou nastat vždy. Může dojít k znovu odchlípení sítnice, a to po jakékoliv operační metodě určené k operaci odchlípení sítnice. Mezi další komplikace můžeme řadit např. jizvení sítnice (tzv. proliferativní vitreoretinopatii = PVR), oční zánět, zvýšení nitroočního tlaku nebo zhoršení šedého zákalu. Důležité je však vědět, že bez provedení operace má oko velmi špatnou prognózu dalšího vidění.

Prognóza onemocnění?

I přes veškerou snahu operatéra a pacienta může být prognóza a výsledek nejistý. Výsledná hodnota vidění po proběhlé operaci velmi závisí na tom, zda došlo či nedošlo k odchlípení v místě nejostřejšího vidění, tj. makuly neboli žluté skvrny. Pokud je makula odchlípená, je prognóza vždy horší. Bohužel, některá odchlípení sítnice mohou vést až k trvalé ztrátě zraku. Také bychom po proběhlém odchlípení sítnice na jednom oku měli zkontrolovat oko druhé, na kterém se toto onemocnění může také objevit.

Závěr

Odchlípení sítnice je vždy vážné oční onemocnění, které by mělo být vždy řešeno očním specialistou na danou problematiku, protože může vést až k úplné ztrátě zraku. Situace mnohdy vyžaduje urgentní přístup, aby šance na záchranu vidění byla co nejvyšší. Pacient by měl věřit operatérovi a jeho zkušenostem a přijmout jím navrhovaný postup a způsob řešení.

MUDr. Tomáš Lorenc