Jak zatočit s krátkozrakostí

Překvapení pro odbornou i laickou veřejnost přinesla fascinující zpráva o uvedení speciálních brýlí, které mají schopnost zpomalit růst dioptrií u krátkozrakosti. Dlouholetý výzkum předních zahraničních společností tak možná přináší úspěch, který představuje průlom v nazírání na tuto refrakční vadu.

Refrakční vada číslo 1

Krátkozrakost neboli myopie je dioptrická vada, která začíná v dětství a obtěžuje svého nositele celý život, přičemž mnohdy přináší řadu problémů. Z pohledu její četnosti má tato vada epidemický charakter. Až 32 % světové populace je krátkozrakých. To je o 12 % více než před 20 lety a předpoklad v roce 2050 udává další 16% navýšení. Jinými slovy předpovědi ukazují, že v blízké budoucnosti bude jeden člověk ze dvou krátkozraký.

Jedním z ohnisek tohoto problému je v současnosti Asie (Čína, Tchaj-wan, Indonésie, Japonsko a jiné), kde je až 61 % populace krátkozraká. Jde zřejmě o kombinaci etnických, genetických a environmentálních vlivů. V Evropě se četnost krátkozrakosti pohybuje kolem 25 %.

Potíže s krátkozrakostí

Krátkozrakost primárně obtěžuje, protože člověk vidí do dálky neostře (do blízka relativně dobře). Nekorigovaná vada může způsobit překrvení spojivek očí, bolesti hlavy až s migrenózními příznaky a vada často přináší i psychické problémy. Těžké nebo progredující formy krátkozrakosti mohou způsobit patologické změny na sítnici i její odchlípení, degenerativní procesy a krvácení do oka.

Když oko roste až moc

Hlavní příčinou krátkozrakosti je od dětství zvětšující se délka oka daná do značné míry geneticky. Prodloužení oka o 1 mm způsobí navýšení refrakce 1 dioptrie a oko „roste“ různým tempem až do 20. roku věku. Těžko říct, zda je krátkozrakost zhoršená nebo podnícená prací na monitorech počítačů, obrazovkami telefonů nebo i sledováním televize. Genetika hraje u krátkozrakosti klíčovou roli a hlavní gen způsobující tuto vadu (přičemž jich je celkem pět) byl už vědci detekován. Nicméně odborný zásah na úrovni genů možný není.

Snahy o korekci a zpomalení krátkozrakosti

Odpradávna bylo snahou tuto vadu korigovat tak, aby člověk viděl okolní svět ostře. To se nakonec díky brýlím a později kontaktním čočkám podařilo, ale co se zatím stále nedaří, je omezení progrese, respektive růst dioptrií. Impulsem je postupné prodlužování předozadní osy oka, což je často spojené s celkovým vývojem dítěte.

Variantou redukce progrese krátkozrakosti u dětí jsou buď speciální kontaktní čočky tlakem oplošťující rohovku (tím se snižuje počet dioptrií), nebo se nově zkouší aplikace Atropinu. Ten v očních kapkách uměle navodí rozšíření zornice a tím vyřadí zaostřování.

Snahou obou metod je zbrzdit růst dioptrií, což se v rámci terapie Atropinem docela daří. Nicméně to s sebou přináší i vedlejší účinky. U čoček jde o trvalý tlak čočky na rohovku, který je časem nevhodný. Atropinové kapky také mohou způsobit alergii, fotosenzibilitu očí a ztrátu vidění na čtení. Kromě toho doposud nejsou známy dlouhodobé účinky atropinové terapie. Zajímavé je prokázané zjištění, že děti, které tráví více času ve venkovním prostředí, mají obecně menší krátkozrakost. Různá cvičení a pohyby očí, homeopatie, hypnóza atd. se míjí účinkem, byť se dnes populárně doporučují.

Novou nadějí může být odklon světelných paprsků

Pokusy s brýlovými skly se děly již dříve. Od redukce světla různé vlnové délky, redukce intenzity i zkoušená skel různých optických mohutností či s jejich decentrací, se zrodila myšlenka vložit do periferie brýlí skla opačné korekce.

Krátkozrakost se tradičně koriguje pomocí brýlových skel tzv. konkávními skly (rozptylky), které zajistí spojení světelných paprsků přímo v centru sítnice. Proto díky brýlím oko vidí ostře.

Konkávní skla zajistí vidění centrálním směrem, ale na periferii skla se světelné paprsky zobrazují za sítnicí (jako by tam oko bylo naopak dalekozraké) a to je impulsem k prodlužování oka. Proto přišla myšlenka u tradičních brýlových skel vložit tzv. konvexní (spojka, používá se u korekce dalekozrakosti) čočky do periferie brýlí a tím v této oblasti paprsky zobrazit před sítnicí. Tato tzv. defokalizace (odklon světla) s velkou pravděpodobností brzdí růst oka.

Výzkum s nadějnými výsledky

Tyto brýle byly v několika výzkumech testovány u dětí. Vždy se zjistilo, že pozitivní efekt těchto brýlí je prokazatelný. Hlavním kritériem zhodnocení efektivity výzkumu je měření délky oka. To je hodnota s věkem se měnící a predikuje následné patologie. Děti (celkem ve studiích jich bylo přes 800), které nosily tyto speciální brýle, měly oproti kontrolním skupinám v průměru o 0,6 méně dioptrií a předozadní délka oka byla v průměru o 0,21 mm kratší oproti nositelům tradičních brýlí.

Odpověď v roce 2022

Testy a výzkumy se prováděly především u asijských dětí, ale prvotní výsledky v loňském roce u malých Evropanů (250 sledovaných dětí) jsou obdobné, což je dobré poselství. V Evropě se čeká do 2022 na vyhodnocení definitivních výsledků. Existuje buď pozitivní, nebo negativní výsledek. Podle předběžných vyjádření oftalmologů a optometristů není důvodu nevěřit, že bude pozitivní. V případě úspěchu by to byl velký krok v pohledu na efektivní stabilizaci této dnes již pandemické dioptrické vady.